Kterak jsem díky českému strakatému psu k bakalářskému titulu přišla

Se svými dvěma dcerami jsme v roce 2013 zatoužily rozšířit naši psí smečku. Cílem byl výběr plemene pro canisterapii, které se s manželem a nyní i se starší dcerou aktivně věnujeme. Další prioritou byla podpora některého z našich vzácných národních plemen. Po uvážlivém rozhodnutí a domluvě s paní chovatelkou jsme si jeli vybrat hnědožlutobílou fenečku s vhodnými vlohami pro canisterapii, které jsme pozvolna rozvíjeli. Náš sen se nám opravdu splnil. A protože po mnoha letech chovatelství dobře vím, že se tak vždy nemusí stát, moc si výborných vlastností Babou, jak se fenka jmenuje, vážím. Babou je v canisterapii skutečnou terapeutkou. Při návštěvě svých klientů dokáže vytvořit neopakovatelnou atmosféru a vykouzlit upřímný úsměv. Svým neopakovatelným strakáčím způsobem udělá radost každému klientovi. V letošním roce se jí podařilo obhájit certifikát povahových testů canisterapeutického psa pod společností Podané ruce z.s. již po páté. Proto při výběru tématu bakalářské práce na Vysoké škole Prigo, v oboru sociální politika a sociální práce, padlo mé rozhodnutí na canisterapii. U volby cílové skupiny jsem upřednostnila osoby bez přístřeší, se kterými jsem doposud nepracovala a pro mě i pro Babou to byl do jisté míry krok do neznáma. Ke spolupráci jsem oslovila dvě pobytová zařízení Armády spásy pro muže v Havířově. V obou zařízeních nám práci umožnili a my jsme díky jejich vstřícnosti mohli při návštěvách potěšit uživatele. Zpočátku jsem se obávala, že muži nebudou o canisterapii příliš projevovat zájem, ale opak byl pravdou. Babou se u všech klientů výborně osvědčila. Muže si po krátkém čase získala natolik, že byli ochotní k další spolupráci se mnou. V prvním případě jsme společně se zařízením uspořádali branný závod, kde mezi rozličnými disciplínami dominovala disciplína se psem. Na uživatele při práci s Babou byla radost pohledět. Ve druhém případě jsme se s uživatelem dohodli, že využije pejska ze zařízení pocházejícího z útulku a bude jej postupně připravovat pro canisterapii. V zařízení byli k dispozici psi dva a volba padla na psa plemene zlatý retrívr jménem Ben, který měl pro canisterapii větší potenciál. Uživateli šla práce s Benem výborně a společně jsme v rámci nácviku navštívili Centrum sociální péče Hrabyně. I v tomto případě měla Babou zodpovědnou úlohu vzorového psa. Uživateli ukazovala, jak se má canisterapeutický pes chovat a jak správně přistupovat ke klientům. Díky Babou, která odvedla poctivou několikaměsíční práci v obou zařízeních Armády spásy, jsem mohla vystavět svou bakalářskou práci, která byla v oboru přínosem. Při prvotním rozhodování nad českým strakatým psem jsme neměli s dcerami ani tušení, jak nás toto plemeno obohatí. Je jednoduše nezapomenutelné.

Bc. Karin Mikolášová