Chovatelská stanice

Jak dalece nám plemeno komondor učarovalo, nejlépe vyjadřuje naše počínání, které začalo v roce 1999, kdy jsme si pořídili prvního psa Achilla Varpus. Od tohoto roku se pomalu začíná psát historie naší chovatelské stanice KIRÁLY PUSZTA ( v překladu Královská pusta ), ale také vznik nového Chovatelského klubu maďarských pasteveckých plemen ČR, který nahradil klub nefungující.   Zpočátku, jak Achill rostl, jsme plemeno poznávali a snažili se o něm co nejvíce dozvědět. Přečetli jsme veškerou dostupnou literaturu a seznámili se s chovateli na Slovensku, kteří v té době vlastnili dospělé komondory ( téměř všichni, byli Achillovi příbuzní ). Navázali jsme tak blízká přátelství, které spojuje stejný zájem – komondor. Zanedlouho jsme se s velkým nadšením vypravili do rodné země tohoto úžasného pasteveckého psa. V roce 2000 jsme v Maďarsku navštívili Komondor Festival v Nagykörösi, klubovou výstavu v Szarvasi a mezinárodní výstavu v Nyíregyházi. Po čase jsme se seznámili s některými maďarskými chovateli, kteří nás vřele přijali a stali se členy Hungária Komondor klubu. Bylo nám velkou ctí poznat je blíže a proto jsme přijali jejich pozvání a navštívili významné chovatelské stanice.   Svým nadšením jsme brzy „nakazili“ některé zájemce o tohoto bílého medvěda u nás. A protože jsme v té době vlastní štěňátka neměli, importovali jsme pro ně několik pejsků a feneček z velmi slibných spojení: Beremendi Bundás Ali, Jászkiséri Kócos Vattu a její sestru Villám. Ze stejné chovatelské stanice jsme o rok později importovali dva pejsky Baka a Baga, a tři fenky Aranyos, Azur a Akács. Jak pozvolna v republice těchto krasavců přibývalo, ( jsou zde i dva importy z Ruska) stále více jsme se jimi obklopovali i my. Dnes se jich na naší prostorné zahradě prohání pět. Achill a Carmen jsou importováni ze Slovenska, Üstökös a Himes z Maďarska, Avar je náš vlastní chov. Za těch několik let, co se chovu komondorů věnujeme, můžeme bez nadsázky tvrdit, že jsou to mimořádní hlídači, kterým nic neunikne. Pokud je to nezbytně nutné dokáží velmi tvrdě zasáhnout. Přestože ochrana svěřeného teritoria je pro ně čtyřiadvacetihodinovou náplní nejsou příliš hluční a neštěkají zbytečně.   Každý komondor ( pokud je správně socializován a vychován ) je obdivuhodná osobnost. Když vyspěje, dává svou důstojnost najevo každým krokem a uvidět komondora v pohybu je skutečný zážitek. Pod hustou srstí na hlavě skrývá krásné tmavé oči, ve kterých se odráží jeho momentální nálada – pozornost, zloba, neuvěřitelná oddanost ( která je proslulá a zmiňují se o ní téměř v každém Komondor Magazínu ), výzva ke hře - také stojí za zmínku: Komondor dokáže být i se svou srstí neuvěřitelně pohyblivý a chvíle hry nebo mazlení se svým pánem si dokáže vychutnat. Přičemž je velmi inteligentní, Achill překvapil mě i mého manžela se kterým se chvíli honil kolem auta. Když pochopil, že jej nemůže dohonit, vyskočil na kapotu a střechu, ze které manžela ( jakoby s úsměvem ) pozoroval. Poté co manžel Achilla vyzval, na něj skočil a divokým máváním ocasu i výrazem tváře dával najevo svou radost z toho, že ho chytil.   Díky Achillovi jsme poznali toto ojedinělé pastevecké plemeno a několik skutečných přátel. Změnili jsme životní styl a z pohodlných městských bytů se přestěhovali do rodinného domku u lesa. Začali jsme se věnovat chovu komondorů a první vrh štěňátek z Královské pusty se v České republice narodil po bezmála desetileté odmlce. Naše práce se však neomezuje pouze na chov komondorů, ale jsme i funkcionáři Chovatelského klubu maďarských pasteveckých plemen a spolupracujeme s ostatními zapálenými chovateli ( na které jsme měli štěstí ) plemen puli, pumi, mudi a kuvasz. Nemohu opomenout ani výstavní úspěchy Achilla a Avara ( jeho syna), díky kterým jsme pocítili lesk závěrečných soutěží a jaké je to stát na stupních vítězů.   Achill nám toho dal skutečně hodně a my cítíme, že to musíme komondorům vrátit. Čím déle se tomuto plemeni věnuji a můj okruh znalostí o něm se rozšiřuje, vidím, že je vážně ohrožené…. Komondor se řadí mezi plemena málopočetná a kvalitních jedinců využívaných v chovu je stále méně. Tak trochu za to může i moderní doba, která omezila původní pasteveckou činnost a tím samozřejmě i pastevecké strážné psy. Řada plemen s tímto uplatněním se vytrácí a v popředí zůstává jen několik notoricky známých. I jejich genofond klesá a s příbuzností se zvyšuje riziko geneticky podmíněných onemocnění. Najdou se však i takoví chovatelé nebo množitelé, kterým na plemeni nezáleží a štěňata s postižením množí jako na běžícím páse. Pokud jsou v nesnázích relativně početná a známá plemena, můžeme si představit jaký kousek k zániku mají plemena vzácná - málopočetná.   Není snadné hledat příčinu u komondora. Zda za to, že je tak málo rozšířený může neznalost plemene nebo přehnané obavy z úpravy srsti. Které jsou skutečně neopodstatněné, ale o tom se přesvědčí každý majitel až na vlastní kůži. Komondora nemusíte česat, co víc si přát u dlouhosrstého plemene, které chrání srst proti nepříznivému počasí. Pravdou zůstává, že komondor není pes pro každého. Majitel by měl mít pro psa vhodné podmínky k držení. Zahradu nebo dvůr s boudu a nejlépe kotcem, do kterého psa zavře v přítomnosti návštěvy. Budoucí majitel, by měl mít alespoň základní znalosti o výchově psa a výcviku. Komondor musí mít jasno, kdo je tady pánem. Autoritu a důvěru si majitel od štěňátka získává postupně nikoli násilím. Pokud to majitel vezme za správný konec, vyroste z komondora oddaný pes, který se chová přátelsky i ve skupině dětí z Mateřské školy. Mnohým se může zdát, že nároky na držení nejsou nijak zvláštní. Ale naší chovatelskou stanici oslovili i lidé, kterým komondor učaroval natolik, že si jej chtěli pořídit i do panelového bytu.   Od chvíle, kdy jsme začali plemeno veřejně prezentovat, se pomalu jeho počty u nás zvyšují. Přesto mnoho zdravých a krásných jedinců skončí na zahradě jen jako rodinní a hlídací psi aniž by zanechali potomky…. Další skutečností, která komondory ohrožuje je kontrola DKK, která je v zemi původu ponechána na libovůli majitele. A tak se stává, že bonitací prochází i jedinci s vyšším stupněm tohoto postižení, které dál předávají potomstvu. Proto Český chovatelský klub maďarských pasteveckých plemen zařadil jako podmínku pro uchovnění všech m.past. plemen kontrolu DKK se stupněm max. 2/2. Jsou samozřejmě i jiné země, kde chov. kluby nařídili kontrolu DKK jako USA a Skandinávské státy. Chov komondorů tam však není natolik rozšířen, abychom ho využili jako genetický fond.   Podle názvu bych se měla rozepisovat spíš o chovatelské stanici, zdůrazňovat její prestiž a vychvalovat podmínky, ve kterých naši psi žijí. Zatím jsem psala zážitky a poznatky, ke kterým jsem dospěla a jak je osobně vidím. Za tu dobu co s komondory žiji, jsem dospěla k závěru, že ať mě v životě potká cokoli, vždy mi bude jeden komondor stát po boku. Pomáhat tomuto plemeni se stalo našim životním posláním. A pokud budeme moci, vždy na naší zahradě uvidíte veselou smečku těchto krásných psů.

Naše chovatelská stanice je členem: - Komondor klubu Maďarské republiky - MEOE - Pannonia klubu maďarských a rumunských pasteveckých plemen ČR

[Home]